Jedním ze znaků vyspělé společnosti založené na znalostech je respekt k právům duševního vlastnictví, která zajišťují návratnost investic a podporují tak inovaci a tvořivost, ochraňují vynálezce, návrháře a umělce. Ochranné známky navíc mohou spotřebitele informovat o vysoké kvalitě a ujistit je, že produkty a služby, které kupují, jsou v souladu se zákony, bezpečné a spolehlivé. Někdo si však rizika spojená s prodejem a koupí falzifikátu neuvědomuje a přispívá tak k nelegální činnosti, jakou porušování práv duševního vlastnictví je. Co všechno pojem duševní vlastnictví zahrnuje? Co pro jeho ochranu můžete udělat právě Vy? Na tomto webu se dozvíte vše potřebné..
Buďte aktivní při ochraně duševního vlastnictví. Respektujte originál!
17. 12. 2012 odsouhlasila Rada Evropské Unie vytvoření jednotné patentové ochrany v Evropě.
čtětevíce26. dubna 2012 slavíme světový den duševního vlastnictví - letos s důrazem na význam vizionářských inovátorů
čtětevíceAktuální a budoucí problémy v oblasti duševního vlastnictví pro business a vlády
čtětevíceKlíčovou roli v hospodářském a kulturním vývoji lidstva hrály odnepaměti nehmotné statky. Schopnost vytvářet je jako výsledek procesu myšlení je jedním z rysů, ne-li rysem jediným, který z antropologického hlediska odlišuje člověka od jiných živočichů.
Avšak jako lidstvo samo je starý i jev plagiátorství. Kopírovalo se vše, co bylo cenné, umělecká díla, mince, bankovky. V minulosti se padělatelství trestalo deportací, useknutím rukou, hozením za živa do vařící vody a popravou.
Od druhé poloviny dvacátého století se začíná padělat i luxusní zboží a vše, co je jedinečné, neopakovatelné a dostatečně originální, a tato trestná činnost se v průběhu let začíná globalizovat a rozšiřovat po celém světě.
Hospodářská hodnota a význam práv k duševnímu vlastnictví tedy v posledních letech prudce stoupá, s přechodem od industriální společnosti ke společnosti postindustriální se primárním a nejhodnotnějším předmětem směny stávají lidské myšlenky a lidmi vytvářené hodnoty.
Duševní vlastnictví je majetek nehmotné povahy, který je výsledkem duševní činnosti - procesu lidského myšlení.
Hodnota duševního vlastnictví závisí zejména na míře jeho následné využitelnosti a přínos pro jedince i společnost.
Duševní vlastnictví zahrnuje průmyslové vlastnictví a autorská práva.
Průmyslové vlastnictví se vztahuje na výsledky technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví – design (průmyslové vzory), právo na označení (označení původu a ochranné známky), integrované obvody (topografie polovodičových výrobků) a další s průmyslovým vlastnictvím související předměty (plemena zvířat, odrůdy rostlin, způsoby léčení lidí a zvířat či obchodní tajemství a goodwill)
Od konce 19. století byly zakládány patentové úřady, které zajišťují registraci a ochranu duševního vlastnictví, aby výsledky získané z využití průmyslových práv (zisk z výroby apod.) byly zachovány jejich autorům – majitelům práv.
Autorské právo a práva s ním související se vztahují na díla literární, výtvarná, hudební a software. Na rozdíl od průmyslových práv, kde je registrace podmínkou vzniku ochrany, vzniká právo autorské již okamžikem vytvoření díla.
Pochybná kvalita:
Plagiáty nedosahují kvality originálního výrobku, jejich výroba a složení jsou nejasného původu.
Zdravotní a bezpečnostní rizika:
Padělané léky, alkohol, hračky, parfémy, brýle, brzdové destičky, motorové pily představují bezprostřední ohrožení zdraví a bezpečnosti.
Nejnovější zpráva Evropské komise o celní situaci ve Společenství varuje, že ohrožení zdraví a bezpečnosti spotřebitelů dramaticky sílí, a to vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2008 se počet zabavených věcí více než zdvojnásobil na 178 milionů. Z tohoto počtu zhruba 20 milionů mohlo ohrozit zdraví a bezpečnost občanů EU, což je 11 % všech zadržených předmětů. Zdroj: EK - IP/09/1106 ze dne 9. 7. 2009.
Chybějící příjmy státního rozpočtu:
Příjmy z nelegálního prodeje plagiátů nejsou řádně zdaněny, veřejné rozpočty tak přicházejí o obrovské sumy z nezaplacených daní a pojištění.
Ohrožená konkurenceschopnost a poškozování dobrého jména poctivých firem:
Oficiální odhady obratu prodeje padělaného zboží každým rokem znepokojivě zvyšují. Podle odhadů dosahují obchodní ztráty majitelů duševního vlastnictví způsobené padělatelstvím a pirátství 650 miliard dolarů ročně.
Plagiátor využívá většinou mnohaletých znalostí, zkušeností a investic do marketingu originálního výrobce, ten však cenám za nekvalitní nezdaněné zboží nemůže konkurovat, uvedením plagiátu na trh je navíc poškozeno jeho dobré jméno a sám tak není motivován dále investovat do vývoje nových inovativních produktů a řešení.
Nezaměstnanost:
Ztráta konkurenceschopnosti znamená postupnou likvidaci poctivého výrobce a rušení pracovních míst pro jeho zaměstnance.
Globální souvislosti a porušování lidských práv:
K produkci plagiátů dochází obvykle v nepatřičných pracovních podmínkách, v některých případech dokonce využíváním dětské práce.
Propojení na organizovaný zločin:
Organizovaný zločin zabývající se prodejem a distribucí padělků je propojen s dalšími skupinami činnými v nezákonném přistěhovalectví či terorismu.
Zatímco dříve se cílem stávalo luxusní zboží, módní, hudební a filmové produkty, dnes padělání a pirátství zasahuje rozmanitější škálu zboží hromadné spotřeby z těchto odvětví: